Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


obsah

Raymond Rehnicer: Nesnesitelná jednoduchost modernosti a jiné texty. Mladá fronta, Praha 1999.

Proti jednoduchosti světa

Sarajevský urbanista a spisovatel Raymond Rehnicer vydal v češtině před šesti lety útlou knížku s názvem Tráva a sloni a podtitulem Poznámky o životním prostředí za občanské války v Bosně. Dostalo se jí široké odezvy v kultivovanějších médiích a některých kulturních časopisech. V té době se jejímu autorovi čeština stala, vedle srbochorvatštiny a několika cizích řečí, dalším dorozumívacím jazykem. Rehnicer totiž od října roku 1992 žil a pracoval v Praze. Od této chvíle bylo možné číst jeho eseje nebo rozhovory kupříkladu v Literárních novinách, slyšet jej v rozhlase nebo položit mu otázku na besedách, jichž se po celé republice, například s Janem Urbanem, účastnil. Letos Raymondu Rehnicerovi vyšel v mladofrontovní edici Souvislosti soubor esejů a rozhovorů s kunderovským názvem Nesnesitelná jednoduchost modernosti a jiné texty. Jeho vydání se však už autor nedožil.

Kniha je rozdělena do tří oddílů: v prvním Rehnicer traktuje události v bývalé Jugoslávii, od nenápadného vzniku nacionalismu, přes záměrné zkreslování historie až po válku samotnou. Ve druhém se zabývá širšími, řekněme civilizačními projevy a ve třetím problematikou současného urbanismu. Všechny části přirozeně spojuje autorův postoj ke světu: proti jeho zredukovanému a tedy falešnému obrazu staví svět reálný, nezkreslený, multikulturní.

Rehnicer je nejpůsobivější tam, kde popisuje a analyzuje detaily, které mediální a politický svět přehlíží. Například jeho obraz Sarajeva (viz Sarajevo, jak je pamatuji) a vlastně celé Bosny a Hercegoviny je obrazem víceméně tolerantního a kulturního prostředí, jehož propojenou a všelijak provázanou tkáň tvořili jak Muslimové, Chorvati, Srbové, tak Židé, jejichž sice křehký, ale po staletí budovaný svět byl zničen uměle roztočenou spirálou nacionalismu. Bosna a Hercegovina podle Rehnicera svou tolerantností osvědčila právo na vlastní existenci, jež si uvědomovali i bosenští Srbové, kteří ve velkém počtu bojovali po boku “muslimských” vojenských jednotek proti srbským fanatikům z Pale. Lze uvádět desítky příkladů, jimiž autor čtenářům představuje ducha liberálního, multikulturního a tolerantního Sarajeva. V tomto směru není Rehnicer nijak osamocený; před několika lety například nakladatelství Mladá fronta ve stejné edici publikovala eseje jiného Sarajevana, Dževada Karahasana, ale stejný pohled nabízejí další desítky bosenských spisovatelů či slovinských, srbských, chorvatských, jakož i příležitostných návštěvníků tohoto města. Kdo je tedy viníkem, kdo je původcem válek na území bývalé Jugoslávie? Mnozí politici tvrdí, že na tyto otázky nelze jednoduše odpovědět. Přesto se o to Rehnicer a s ním duchovně spříznění autoři pokoušejí. V pozadí stojí uměle vytvořený strach o srbský národ, který je výplodem některých srbských akademiků a spisovatelů (viz například Memorandum Srbské akademie věd z r. 1986). Zpočátku byli tito nacionalističtí horlivci označováni za “horké hlavy” a všichni doufali, že po nějaké době, navíc v Evropě na konci 20. století, se “zchladí”. Bohužel se tak nestalo a ony “horké hlavy” se staly hlavami “horečnatými”. Všichni tento moment podcenili, ač novodobé světové dějiny nabízely desítky podobných, ne-li stejných paralel. Dnes prožíváme něco podobného v souvislosti s Kosovem. Není od věci připomenout si následující Rehnicerova slova: “Jakkoli je Balkánský poloostrov, přinejmenším od počátku našeho století, obecně pokládán za semeniště evropských nepokojů, byl to vlastně jen region, v němž se existující všeobecné neduhy v Evropě nejdříve projevovaly ve zcela zjevné a nezastřené podobě. V podstatě vzato je Balkán něco jako čelo člověka postiženého horečkou, kde lze rozpoznat zvýšenou teplotu, ačkoli je velmi vzdáleno od centra choroby.” (s. 40)

Rehnicerovo přemýšlení o Bosně a bývalé Jugoslávii má samozřejmě širší rozměr, než aby bylo pouze historickým svědectvím o úpadku člověka. Tento rozměr lze pojmout jako stav Evropy na konci 20. století, která je ovšem ve velmi nelichotivé situaci. Její apatie, neschopnost zasáhnout a bránit civilizační hodnoty tohoto kontinentu znamená, že pilíře, na nichž stojí základ Evropy, jsou podkopány: “Dělá mi to všechno starosti, protože se bojím, že bych mohl (...) ztratit Evropu, v níž se, vzdor všem jejím nedostatkům, cítím doma.” (s. 99) Kniha Nesnesitelná jednoduchost modernosti není souborem esejů, ale spíše poselstvím. Rehnicerova Bosna (a tedy Evropa) je možná mýtem, a to takovým, který Timothy Garton Ash vidí v některých projektech charakterizujících střední Evropu: projevuje se zde “sklon připisovat minulé střední Evropě to, v co doufáte, že bude charakteristické pro budoucí střední Evropu”. I kdybychom však přistoupili na tento mýtus o Bosně, nemáme se navzdory všem pragmatickým vyjednavačům za co stydět. Vždyť taková Bosna je demokratická, liberální a tolerantní. Je tedy na nás, aby Rehnicerovo poselství nezapadlo, aby jeho kniha nezůstala jen jednou ze stovek, jimiž zaplňujeme naše knihovny v pracovnách a obývacích pokojích.

Pavel Šaradín

 

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker