Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


obsah

Překonat strach

Pavel Kotrla

Internet - toto slovo slýcháme v posledních letech velmi často, ale málokdy je slýcháme ve spojitosti s literaturou. Procento lidí aktivně využívající internet mezi námi stále roste. A můžeme říci, že pozvolna stoupá i počet stránek s literární tematikou. Ale podívejme se trochu blíže na tyto stránky a pokusme se je blíže charakterizovat. Kdo tyto stánky připravuje a jaký je jejich obsah? Tak zní první otázka.

Jako příklad vezměme jednu z nejnavštěvovanějších českých literárních stránek, projekt Písmák, který má podtitul Amatérské literární umění. Je to stránka s více než roční tradicí, je pravidelně aktualizována a pravidelně na ní přibývají nová díla a noví autoři. Podobných projektů bylo a je více. Valná část z nich však měla pouze jepičí život. Za Písmákem stojí, jako u většiny českých literárních stránek, osamělý nadšenec, který ještě věří v sílu slova a který si za motto svého projektu vybral myšlenku „Nejen psát, ale i číst.“ A právě podobní příznivci literatury se na projektu podílí. Najdeme zde básně, povídky, kratší prozaické žánry, ale vpravdě je nutno prohlásit, že se opravdu jedná o literaturu amatérskou, z níž jen drobty by snesly vůni tiskařské černě a váhu papíru.

A to je hlavní problém českých internetových stránek. Jejich malá profesionalita. Zde je místo, prostor, který ještě není zaplněn a je pro českou literaturu, obrazně řečeno, zemí neznámou a neprobádanou. Zde do značné míry pokulháváme za literaturami ostatními, jak velkými, tak malými. Uveďme konkrétní příklad z neanglosaského prostředí - projekt Literatura Argentina. Tento projekt je opravdu grandiózní, svým způsobem jedinečný a odvážný. Proč? Protože prakticky ukazuje na to, že internet nemusí být škůdcem a nepřítelem literatury tištěné, ale že tomu může být právě naopak. Více než sedm desítek autorů, popřípadě jejich dědiců mělo odvahu spolupracovat na tomto projektu, a to mluvíme o autorech známých jak v argentinském, tak ve světovém měřítku, jako jsou Borges, Julio Cortázar, letos zesnulý Adolfo Bioy Casares, Ernesto Sábato nebo Roberto Fontanarossa, abychom jmenovali aspoň ty nejznámější. Ti všichni měli tu odvahu a poskytli část svého díla v plen svým potencionálním čtenářům. A je nutno dodat, že tak učinili s vědomím, že tato jejich aktivita jim nepřinese žádný finanční zisk, a s vědomím, že literatura není jenom druh podnikání, ale přece jenom něco víc. A tato touha po halasovském „být kýmsi chválen, kýmsi čten“ v nich dokázala překonat i strach, strach z neznáma, strach z nového média. Vznikl tak projekt, který nám všem dává možnost seznámit se s takřka celou argentinskou literaturou 20. století, včetně její žhavé přítomnosti. Můžeme se seznámit s jejími autory, díly, názory i s jejich kritickým přijetím. Někdo měl odvahu větší a poskytl celý román, básnickou sbírku, knihu, někdo poskytl část menší. Podobně je tomu v případě projektu Babylon, který je věnován současné ruské literatuře. Jedno je však nepopiratelné: jsou to profesionální projekty, které co do rozsahu nemají v české literatuře obdoby a které ji, ať se to zdá nebo ne, chybějí.

Ale internet, to jsou především projekty, zpravidla méně rozsáhlé, které představují nejrůznější časopisy, aktivity literárních skupin nebo osobní stránky autorů. Českému internetu však chybí i profesionální stránky tohoto charakteru. Vždyť z českých tištěných literárních časopisů mají své webové stránky pouze Souvislosti, Proglas, Živel - a proč si nepřihrát i vlastní polívčičku - Texty. Z těch pouze internetových je to například Tramvaj načerno, Prostor Pro nebo Stoned Timeless. Ale najdeme v tomto kyberprostoru Tvar, Literární noviny, Českou literaturu? Mám vážné pochybnosti, až takřka stoprocentní jistotu (aspoň tomu tak bylo v době, kdy jsem tento příspěvek připravoval), že nikoliv. A jaké nám v tom brání důvody? Vždyť na ruském internetu můžeme nalézt časopisy Znamja, Voprosy literatury, na anglickém například kompletní archiv časopisu Critical Inquiry, abychom jmenovali opravdu jenom ty z nejvýznamnějších. Není nejvyšší čas položit si otázku: Proč naše největší, nebo chcete-li nejvýznamnější časopisy na internetu nenajdeme? Není to otázka jenom pro redakce těchto periodik, ale i pro širší literární veřejnost.

Existuje samozřejmě řada námitek. Dovolte, abych parafrázoval jednu metaforu širšího povědomí o literatuře na internetu, kterou ve svém příspěvku na toto téma použil teoretik a spisovatel, autor mnoha internetových projektů Alexandr Romadanov: „Představte si situaci. Páni literáti sedí v hospodě. V žádném z možných a známých společenských salonů, ale v malé hospůdce, kde jsou doma. Popíjejí pivko a nahlas přemýšlejí o tom, jak to s tou literaturou na internetu vypadá. A nakonec dojdou k poznání, že je to literatura, kterou kůň nejvýše zválel. A tím koněm že rozhodně není Pegas, ale nanejvýše tak nevzhledná kobyla koně Převalského, a to ještě na tři nohy chromá.“

Tato diskuse probíhala před dvěma lety, od té doby se sice mnohé změnilo, ale je docela možné, že to tak opravdu někdy s literaturou na internetu vypadá, s tou českou obzvláště. Ale je nutno připomínat, že právě tento stav je naší vizitkou pro okolní i vzdálené země a že i podle tohoto aspektu může být naše literatura hodnocena a přijímána? Nedělejme si iluze, že se příliš čtenářů za hranicemi dostane k našim knihám a časopisům nebo že si je koupí. Je mnohem pravděpodobnější, pokud už někdo bude mít zvláštní shodou okolností zájem o českou literaturu, že ji bude hledat na internetu, a je jenom otázka náhody, na co narazí.

Zde se před námi otevírá prostor, který jsme doposud nedokázali dostatečně zužitkovat. Stačí navštívit Virtuální knihomolnu, pravděpodobně nejrozsáhlejší rozcestník věnovaný literárním stránkám v češtině. Zastavme se jenom u prezentace významných literárních památek a osobností naši minulosti. Kolik jich zde najdeme? Zajisté, Knihomolna není kompletní mapou existujícího, ale i tak... mnoho jich zde není. A z těch existujících - kolik z nich snese srovnání s projekty zahraničními? Snad jenom stránky věnované knize Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského.

Zarážející zůstává i skutečnost, že ani odborná pracoviště a jednotlivé humanitně zaměřené fakulty českých univerzit nedokážou zužitkovat nabízené možnosti a výsledky své práce prezentovat. Rozsáhlejší projekty související s literaturou nabízí Filozofická fakulta MU s ukázkami ze Slovníku filozofů, ke kterému je jinak placený přístup, a Ústav pro regionální studia při Ostravské univerzitě s Literárním slovníkem severní Moravy a Slezska. Pátráme-li však po jménech českých básníků nebo bohemistů, může se často stát, že nás linky odkážou na některou z německých univerzit, do knihovny amerického kongresu, popřípadě na stránky přednášejících v Oxfordu, nikoliv na stránky české, jak bychom očekávali. Podobně je tomu s prezentací univerzitních nakladatelství.

Všechny předcházející příklady souvisejí převážně s literaturou existující i ve formě tištěné. Zde lze náskok okolí snadno dohnat a smazat, neboť se jedná o pouhou reprodukci a nové grafické ztvárnění již existujícího. Ale kdy u nás vzniknou e-ziny podobného typu jako Mondo, Wired, CTheory, Enculturation, které by dokázaly monitorovat a reflektovat současnost z pozic intelektuálů, zůstává v této chvíli jen řečnickou otázkou. Snad právě zde lze nejsnáze odhalit jistou uzavřenost českého literárního světa a až neochotu ke konfrontaci s novými tématy, s novým možným postavením literatury.

A na závěr: Samozřejmě že nemusíme být všichni internetu nakloněni, a ani to po nikom nelze žádat, ale zaobírat se vážněji jeho využitím bychom měli. Nemusíme se bát počítačů a přístrojů, které jsou pouze cestou a technickým prostředkem ke sdělení, ale toho, že ani s jejich pomocí nebudeme mít co sdělit. A nemusíme se ani bát, že by elektronické texty (ať pirátské, nebo šířené v souladu se zákony) v brzké době nahradily knihy, neboť na tuto zapeklitou otázku odpovídají autoři jednoho z mála českých pirátských projektů:

„KnihZ je tu pro ty z Vás, kteří si chtějí knihu nejdřív pročíst, než za ni dají hříšné peníze. Předpokladem je, že člověk, čtenář, kterému se zde předkládaná kniha zalíbí, si ji nakonec stejně koupí, protože kniha je kniha a sebelepší počítač na tom nic nezmění...“

(Odkazy na většinu zde zmiňovaných projektů naleznete na www.inext.cz/texty/Frogman/index.html)

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker