Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


obsah

František Šmahel: Idea národa v husitských Čechách. 2. vyd., Praha, Argo 2000.

STŘEDOVĚKÝ ČESKÝ NÁROD A HUSITSTVÍ

Jako 11. svazek edice Historické myšlení vydalo v letošním roce nakladatelství Argo studii Františka Šmahela Idea národa v husitských Čechách. Tato práce vyšla poprvé tiskem v roce 1971 v nakladatelství Růže v Českých Budějovicích. Nemohla však už v té době vzbudit větší ohlas, neboť vyšla „krátce před tím, než se autorovy publikace dostaly na index“.

František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších českých medievistů současnosti, zaměřil své dílo převážně na dějiny husitství a Idea národa v husitských Čechách je jednou z jeho důležitých monografií vztahujících se k husitství jako celku. Zabývá se zde národnostní otázkou, která patří k nejspornějším bodům výkladu této dějinné epochy. Národnostní otázka byla často chápána jako boj Čechů s Němci (částečně i v pojetí Františka Palackého, zvláště v prvním vydání třetího dílu jeho Dějin) a zároveň jako bod zrodu novodobého nacionalismu. Národnostní moment doby husitské sehrál také důležitou roli v novodobých ideologiích – v devatenáctém století, za první republiky i v letech poválečných, kdy ovšem nabyla na důležitosti i otázka sociální. Jako ve svých ostatních pracích i zde se Šmahel opírá o velké množství pramenů, na něž pohlíží z nové perspektivy. Usiluje tak vyložit a znovu promyslet „ideologické a politické aspekty“ nacionální otázky v husitském období, bez závislosti na jakékoliv ze současných či minulých ideologií.

V první kapitole Šmahel stručně vysvětluje některé pojmy a jejich chápání jinými historiky a objasňuje čtenáři svou metodu. Vymezuje tři základní otázky: 1. Jak a kde se projevoval ideologicky podložený nacionalismus (můžeme-li o něm vůbec hovořit)? 2. Jaké místo zaujímala nacionální otázka v hierarchii hodnot vyjádřené v programech, politických dokumentech a literárních památkách? 3. Do jaké míry byl vývoj českého národa a českého národního vědomí výjimečný (autor mluví o „české anomálii“)?

Šmahel analyzuje již předhusitské období a první dvě desetiletí 15. století. Rozebírá např. situaci na pražské univerzitě, boje o Viklefa mezi českým univerzitním národem a ostatními (v podstatě německými) univerzitními národy a Viklefův vliv na další vyhraňování názorů české univerzitní inteligence; zabývá se novým pojetím českého národa v díle Jeronýma Pražského (pojetí stavovsky univerzální); přirozenoprávním zdůvodněním prvenství Čechů v Čechách v díle husitského právníka Jana z Jesenice; otázkou jazyka a jeho významu pro národnostní uvědomění; ale také otázkou víry. Ukazuje, že již v předrevoluční době se vyvíjejí autostereotypy českého národa, pro něž je víra nejdůležitější (podle Jeronýma Pražského žádný „ryzí Čech“ nebyl nikdy kacířem; později přibude i mesianismus). Průběžně se Šmahel zmiňuje o stále častějších jazykových a kulturních sporech Čechů s Němci, jež působily na české národnostní uvědomění jako katalyzátor; soustavně vyloženy jsou až v souvislosti s analýzou průběhu revoluce. Rozbor situace v předrevoluční době ukazuje, že husitské války neznamenaly zrození, ale jen další rozvoj národnostní otázky, zejména ve vymezování se proti agresorům. Cizina začala chápat (již dříve) husitské hnutí jako národnostně české, a to přijali i husité, zejména ve své protikřižácké agitaci.

Jádrem knihy je třetí a čtvrtá kapitola, které se zabývají rozvojem husitské národní ideologie v průběhu revoluce a konfliktem nacionálního principu s principem víry. Důraz na velký význam „principu víry“ je ostatně nejdůležitější tezí celé knihy (a objevuje se i v jiných dílech Františka Šmahela). Přestože ústředním tématem studie je nacionální otázka, dochází Šmahel k závěru, že důležitějším momentem byla víra, tedy postoj k laickému přijímání podobojí. Své vývody zakládá na rozboru dobových literárních památek (např. Václav, Havel a Tábor čili Rozmlouvání o Čechách), ale i různých recenzí čtyř pražských artikulů, které neobsahují téměř žádné nacionální či patriotické formulace (s. 124–127), a dalších politických dokumentů. To však neznamená, že by národnostní princip nehrál žádnou roli. Otázka českých (a zejména pražských) Němců dokazuje, že situace nebyla nikdy jednoznačná, protože pražští Němci jsou diskriminováni jednak pro odpor a nepřátelství ke kalichu, ale také pro svou národnost (to zejména v politických právech; s. 118–124). V páté kapitole se Šmahel zabývá i dobou poděbradskou, nezdůrazňuje však dostatečně nárůst nacionálního cítění. Z děl Josefa Macka či Petra Čorneje, ale i ze soudobých pramenů vyplývá, že nacionální otázka začala získávat na intenzitě v průběhu druhé poloviny 15. století, k určité změně opět došlo až s nástupem německé reformace. Příkladem mohou být mladší recenze Starých letopisů českých nebo vlastenectví českých humanistů (které autor též zmiňuje, s. 225–229), z nichž nejdůležitější je Dialogus Jana z Rabštejna. Ačkoliv v názorech autora Dialogu jasně převládá vlastenecký zájem nad náboženským partikularismem, dochází k neřešitelnému rozporu zájmů vlasti a zájmů víry. Šmahel právě z tohoto důvodu, ale i proto, že se Rabštejn nepřizná k podtextu svého díla „otevřeně a jednoznačně“, pokládá Dialogus za potvrzení své teorie (s. 228). Na rozdíl od něho se domnívám, že Jan z Rabštejna vyjadřuje své vlastenecké cítění velice silně a to, že nevidí východisko z dobové situace, nic nemění na jeho názorech.

Jestliže Šmahel chápe husitství a husitskou revoluci v historickém vývoji jako anomálii (je to konečně jedna z hlavních tezí Šmahelova obsáhlého díla týkajícího se husitské problematiky), pohlíží tak i na otázku národnostní. Podle Šmahela spočívá výjimečnost českého nacionalismu husitského období v jeho „předčasné vyzrálosti a téměř celospolečenském dosahu“ (s. 253), zcela nově se též objevuje ideologická funkce nacionalismu. Šmahel upozorňuje také na problémy srovnávacího studia národnostní otázky v evropském měřítku. Velice vítanou částí knihy jsou „Doplňky a dodatky“, které přinášejí informace o nejnovějším vývoji bádání a doplňují knihu o nové historiografické informace a nové názorové interpretace.

Ačkoli Šmahelova kniha vyšla poprvé téměř před třiceti lety, stále inspiruje. Zpracovává závažný a velice rozsáhlý problém českého středověku, a dotýká se tedy nutně velmi zkratkovitě celé řady problémů, které nejsou přímo jejím předmětem. Otevírá tak pole pro další medievisty, kteří mohou navázat na Šmahelův výzkum a soustředit se na otázky související s problémem českého středověkého nacionalismu. Významná a málo zpracovaná je otázka domácích Němců, kteří se již od kolonizace podíleli na kulturním životě Čech, jejich národnostního vědomí i jejich obrazu v dílech českých autorů. Šmahel svůj zájem o národnostní otázku omezuje na problémy ideologické a politické, otevírá tak prostor pro další bádání. Toho se částečně zhostil již zmiňovaný Petr Čornej, jenž se zabývá národnostní otázkou zejména ve svých pracích týkajících se Starých letopisů českých a historiografie 15. století. Dalším úkolem české medievistiky vyplývajícím z práce Františka Šmahela je popis a analýza národnostního problému v následujícím období, tedy v době poděbradské, o které se Šmahel již částečně zmiňuje, ale hlavně v době jagellonské, kdy se Čechy dostávají z mezinárodní izolace způsobené husitstvím. Tento problém řešil již Josef Macek, ovšem ne tak systematicky jako předkládaná studie Šmahelova.

Ač nerad, musím se krátce zmínit i o technické stránce knihy a o editorské práci, která mohla být pozornější. Nebudu zde vyjmenovávat několik překlepů, které nejsou důležité. Závažnějším problémem jsou chybějící poznámky č. 24 a 25 u druhé kapitoly (s. 70). Překvapí rovněž opakující se nepřesnosti ve jménech historiků, nebo vůbec špatně uvedená jména. Zde uvádím správné formy: Jenő Szűcs (s. 265–267, 287, 343), György Balázs (s. 303), Benedykt Zientara (s. 259, 269, 270), Libuše Hrabová (ne Ludmila, s. 312).

Již jsme si zvykli na vysoký standard nakladatelství Argo a jeho edice Historické myšlení, který se předloženou knihou (přes menší technické nedostatky) jen potvrzuje. Dílo Františka Šmahela se již stalo v české medievistice klasickým a druhé vydání někdy již těžko dostupné Ideje národa, které obsahuje i autorovy aktualizace, je velice přínosné i pro její stálou nápaditost a v českém prostředí možná novost i po třiceti letech.

Antonín Kalous

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker