Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


obsah

Ponorná řeka

Malcolm Lambert: Středověká hereze. Přel. Tomáš Vítek. Praha, Argo 2000.


Argo patří již několik let k nejoblíbenějším nakladatelstvím mnohých českých historiků. Splácí tak letitý dluh, kterým trpí zdejší (nejen) historická obec, a přibližuje konečně českým čtenářům významné práce, jež často reprezentují jednotlivé myšlenkové proudy historického bádání ve světě. Tato díla však vstupují do našeho povědomí mnohdy řadu let po svém prvním vydání, a my tak jejich dopad můžeme jen velmi těžko vnímat v širšímkontextu. Onen, v našem prostředí často podceňovaný, “kontextuální rozměr” historického díla, které mnohdy představovalo významný názor v probíhající diskusi historické obce, vystoupení určitého proudu či formování určité historické školy, zůstává našimi čtenáři nepochopen. I tuto podobu má neblahé dědictví kulturní izolace reprezentované železnou oponou. Pokusme se tedy působení Malcolma Lamberta zařadit do kontextu moderní historiografie.

Malcolm Lambert byl po více než tři desetiletí až do svého penzionování v roce 1991 profesorem středověké historie na univerzitě v anglickém Bristolu, nepochybně však byl ovlivněn svým oxfordským profesorem Richardem Southernem, autorem světoznámé práce The Making of the Middle Ages, vydané roku 1953. Toto dílo má všechny atributy dokonalé historické práce. Je to studie, jakých je bohužel velmi málo – jasnost, serióznost a dokonalá znalost se zde snoubí s vášnivým zaujetím pro věc, vysokou literární úrovní a nápaditostí. Není divu, že se tato útlá publikace (cca 250 stran) stala jednou z nejoblíbenějších knih, které byly kdy o středověku napsány. Studie sama se zabývá zvláště 12. stoletím, obdobím mnoha společenských změn, a především spiritualitou těch nejširších společenských vrstev. Je to století vzniku nových řeholí, století nového slohu, urbanizace i prudkého nárůstu vzdělanosti. Southernova práce byla věnována začínajícím studentům, poučeným laikům a všem, kteří stojí na počátku svého zájmu o středověk, její dopad však byl nečekaný. Nastolila totiž množství nových legitimních otázek a témat tak, že posunula bádání o středověku do nového kontextu. Mnohé historiky také inspirovala, mezi nimi i Malcolma Lamberta.

O středověké herezi byla sepsána řada dílčích studií, shrnujících prací je však velmi málo. Průkopníkem dějin velkých heretických hnutí se stal Henry Charles Lea svou prací A History of the Inquisition of the Middle Ages(1888). Jeho práce je však deformována zaujatým přístupem autora – protestanta hájícího jednu stranu sporu inkvizičních procesů. Tato zaujatost však nemá, dle názoru samotného Malcolma Lamberta, vliv na faktickou věrohodnost údajů, které Lea přináší. Je však dokladem problematičnosti tématu v minulosti, a to nejen v katolickém prostředí. Mezi touto prací a Středověkou herezí Malcolma Lamberta, vydanou poprvé v roce 1977, leží více než sto let času, kdy vznikaly jen dílčí studie. Měli jednotlivci či celá hnutí, jimž byly tyto studie věnovány, něco společného, nebo to byly jen ojedinělé a zcela okrajové společenské jevy? Richard Southern herezi přičítal spíše marginální roli a považoval ji za projev rodícího se sebevědomí měšťanské společnosti. Neváhal, zcela v anglosaském duchu, spojovat herezi s projevy individualismu.

Lambert ve své koncepci legitimitu těchto otázek přijal a odpověděl vyčerpávající studií. Ve své práci se zaměřil především na oblast západní a střední Evropy, neváhal však pro potřebná vysvětlení zahrnout do své práce i oblasti Balkánu. Jeho výklad se poprvé zastavuje u prvních známých projevů hereze v 11. století, hlouběji do minulosti se Lambert pouští jen zřídka. Ostatně v Lambertově celistvé koncepci by to patrně ani nemělo smysl. Programově se totiž zabývá herezí ve stabilizované středověké společnosti, stranou ponechává četné křesťanské proudy raného středověku, které byly později, již konsolidovanou církví, prohlášeny za heretické. V dalším výkladu představuje albigenské, valdenské i joachimity na jedné straně a vznik inkvizice na straně druhé. Významný prostor je pak věnován herezím v pozdním středověku: lollardům, ve velké míře husitům, ale i Jednotě bratrské. Důležité místo v jeho výkladu je vyhrazeno otázce nastupující reformace. Rozsáhlá znalost jednotlivých proudů hereze umožňuje Lambertovi vyslovit shrnující soud. Hereze je nikoliv okrajovým jevem, projevem individualismu měšťanstva, ale hluboko zakořeněným projevem lidové kultury, všudypřítomnou “ponornou řekou”, která čas od času vyrazí na povrch. Středověká hereze je pro Lamberta významným a latentním celospolečenským jevem.

Lambertova práce tedy rozhodně není knihou popisující “osudy kacířů oné doby”, jak soudí Marie Koldinská ( MF Dnes, 31. října 2000, s. 24), je daleko spíše “osudem hereze oněch dob”. České vydání Středověké hereze je překladem přepracované Lambertovy studie z roku 1992. Tato verze se od původního vydání liší především “širším záběrem”, obzvláště v pasážích věnovaných problematice husitství. Marie Koldinská autora ve své recenzi kárá za nedostatečnou znalost literatury české provenience – přesně v duchu české “národovecké” historiografie. Autority, na které se Lambert v otázkách spojených s husitstvím odvolává (F. Seibt, W. Eberhard, H. Kaminski, F. Šmahel aj.), jsou však dostatečně reprezentativní, přinejmenším pro účely této studie.

Překladatel Tomáš Vítek odvedl výbornou práci a drobné nedostatky lze vytknout spíše odborným editorům. Například na straně 254 “..štaufská dynastie, .. (ne)měla v rukou zároveň papežství a Řezno...”. Ono původní Regnozde představuje namísto Řezna Království Sicílie, Kalábrie a Apulie. Se stejným problémem se setkáváme i na straně 201. Je škoda, že české vydání obsahuje pouze jmenný rejstřík. Kompletní rejstřík by čtenáři rozhodně usnadnil orientaci v textu.

Renomovaný americký historik Norman Cantor nazval Lambertovu Středověkou herezi “nejlepší shrnující prací na toto téma, která kdy byla v kterémkoliv jazyce napsána”. Těmito slovy doprovodil její první vydání v roce 1977. Ani v roce 1992 při příležitosti jejího druhého doplněného vydání nic na svém starém výroku nezměnil.

Jan Stejskal

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker