Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


obsah

Ale vždyť to byli filozofové

Jiří Cetl: Ale vždyť to byli filozofové. Filozofické apokryfy.

Brno, Profil-Doplněk 2000.

 


Píše-li někdo o filozofech, má sklon ktomu zobrazovat je jako hloubající, nepraktické, vážné, běžnému životu vzdálené, podivínské či pološílené bytosti. Jistě bychom nalezli množství těch, kteří takoví skutečně byli, nebo alespoň vynakládali značné úsilí na to, aby tak působili. Od počátku dějin filozofie jsou však přítomni i filozofové, s jejichž vážností to je na pováženou. Nemám při tom obavu, že by jejich renesančním smíchem, který v zájmu odhalení jakýchkoliv, a třeba sebepečlivěji skrývaných slabostí i té nejušlechtilejší a zdánlivě nedotknutelné ideje či osoby neušetří nikoho a nic, utrpěla pronikavost jejich myšlení. Filozof ustrnulý následkem svých „hlubokých" myšlenek v kamenném patosu se mi jeví jako tragická postava, která nedokáže vykročit z klece, již si sama zkonstruovala, a nyní se snaží přesvědčit hlouček svých čtenářů (najde-li se vůbec jaký) o kvalitě a přednostech svého díla. Chcete-li se přesvědčit, jak vypadá strnulá a neživotná reprezentace filozofů a myslitelů, vzpomeňte si na články odvolávající se na Masaryka či Patočku v souvislosti s věcmi, za které údajně stojí umírat.

Jeden z nestorů české filozofie pěstované a šířené z dílčího moravského epicentra, které se nalézá na katedře filozofie MU v Brně, vydal sbírku filozofických apokryfů, jež čtenáři nabídnou skvělou intelektuální zábavu. Jiří Cetl připravil vskutku filozofickou hostinu, ovšem tentokráte pestrou, zábavnou, s kejklíři, břichomluvci a polykači ohně, která má hodně daleko do hostiny poslední. Na hostinu však musíte přijít připraveni. Abyste si vychutnali menu nabízené u Cetla-Trimalchiona, měli byste si osvěžit znalosti z dějin filozofie. Pokud to uděláte, vychutnáte si jemné odstíny chuti, dráždivé vůně a další chutné přísady krmě, jež není určena k rychlému ohřevu v mikrovlnné troubě. Máte-li představu o hlavních myšlenkách velkých filozofů, pak se budete na hostině, na níž můžete současně prohodit s přáteli několik slov o „velkých" věcech světa, bavit vskutku královsky.

Při psaní filozofických apokryfů se projevila Cetlova precizní a úctyhodná znalost dějin filozofie a životů filozofů. Filozofové jsou představeni jako životné bytosti, které ke svým myšlenkám docházejí poněkud neočekávanými cestami (Thales), vysvětlují akorigují své učení při jiných příležitostech než v posluchárnách (Locke), pochybují osvých zdánlivě nezpochybnitelných pravdách, trpí svými neduhy, slabostmi a obsesemi. Nemalou roli hrají v apokryfech ženy, které zde často skvěle ztvárňují nezbytnou stranu filozofického dialogu vedeného nezřídka, po Diogenově způsobu, i tělem. Nepřehlédnutelný je popis praktické lekce na téma primární a sekundární kvality, kterou dává Locke půvabné francouzské slečně jménem Lisette. Zkrátka nepřijde ani slovutný a úctyhodný Kant, s jehož vášnivými představami o lásce (jež „jsou mnohem krásnější než skutečné muchlování v posteli, odporné funění a pohazování zadkem" — s.165) můžete strávit jeden sobotní večer v Královci. Apokryfy obsahují řadu propracovaných detailů, jejichž přítomnost vám učiní radost a zvýší požitek z intelektuální hostiny: Kant si například svůj notýsek se záznamy o slečnách schovává do knihovny za tlustý foliant Wolffových spisů, což svádí k mnoha interpretačním nápadům.

Dovedu si představit, že by apokryfy sloužily k tomu, aby se učitelé filozofie přesvědčili, zda jejich studenti pochopili některé základní myšlenky velkých filozofů. Míra chápání a obeznámenosti by byla úměrná stupni pobavení při četbě příslušných apokryfů. Schopnost pobavit se nad nimi a nad jejich úmyslně deformovaným obrazem je také znamením schopnosti (sebe)kritického odstupu od myšlenek, které se někdy mohou jevit jako nanejvýš přesvědčivé nebo mohou působit jako monument, který údajně nemůže podlehnout zkáze.

V případě některých apokryfů se zábava stává poněkud mrazivou a přechází v humor více než černý. Mám na mysli „Návštevu uHerakleita", v níž Cetl popisuje Herakleita na sklonku života. Herakleitos zdaleka nenaplní mladým příchozím jejich představu o důstojném a moudrém starci, který by byl „hluboce ponořen do sebe sama, aby ve svém duchu našel všechnu pravdu a řád a sloužil obřad Moudrosti". (s. 12) Místo důstojného mudrce najdou „olezlého a zimou roztřepaného dědka" a „uslintaného třepáka, zblblého stářím".

Nevím, zda profesor Cetl chystá ještě nějakou knihu, ale kniha jeho filozofických apokryfů ke mně promlouvá o filozofii a filozofech s větší razancí a intenzitou než mnohá akademická díla. Splňuje moji představu otom, jak promlouvá filozof a důstojný mudrc. Lehce, srozumitelně, ironicky i sebeironicky, vytříbeným jazykem prošpikovaným léčivými sarkasmy a na základě osvojené apromyšlené obdivuhodné sumy vědění. Nechť vám u Cetla, filozoficky pohostinného Trimalchiona, chutná.

 

Radim Brázda

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker