Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


obsah

Edmond Jabčs, kniha a otázka

Edmond Jabčs: Kniha otázek.

Přeložila Danuše Navrátilová. Praha, Argo 2000.

 

 


Edmond Jabčs se narodil roku 1912 vegyptské Káhiře židovským rodičům. Rodina měla italské občanství, nicméně pěstovala francouzskou kulturu. Jabčs studoval vKáhiře na francouzském lyceu a poté si zapsal na Sorbonně studia literatury. Školu však záhy opustil, neboť mu nevyhovovala škrobená akademičnost univerzitního prostředí a přednášky ho nudily. Vdevatenácti letech tak začal pracovat usvého otce jako bankovní úředník. Ve své bankovní kariéře dosáhl v Egyptě vysokého postavení, byl burzovním makléřem apozději načas i místopředsedou káhirské burzy. Pak ovšem do Jabčsova života zasáhly dějiny. Po vzniku Státu Izrael a po válce Izraele sEgyptem v roce 1948 se postavení Židů v Egyptě citelně zhoršilo. Byli vnímáni jako nepřátelé a velká většina z nich během několika let zemi opustila. Jabčs vEgyptě navzdory zhoršeným podmínkám zůstává a organizuje zde čilý umělecký život a kulturní výměnu sFrancií. Po vojenském převratu v roce 1953, který vyústil v roce 1954 v takzvanou Suezskou krizi, byl tisícům Židů v zemi zkonfiskován majetek a Židé byli vyhnáni ze země. Edmond Jabčs byl nucen opustit Egypt, kde zanechal svého starého otce a velkou část majetku. Podařilo se mu zachránit jen část cenné rodinné knihovny.

Stěhuje se do Paříže, kde žije jeho žena a starší dcera, jež tu studuje. V roce 1959 vydává v nakladatelství Gallimard sbírku Stavím svůj příbytek (Je bâtis ma demeure). Sbírka obsahuje básně psané v letech 1943 až 1957, některé tedy ještě z Egypta. Od roku 1963 vydává Jabčs sedm dílů cyklu Kniha otázek: Kniha otázek (Le Livre de Question, 1953), Yukelova kniha (Le Livre de Yukel, 1964), Návrat ke knize (Le Retour au Livre, 1965), Yaël (1967), Elya (1969), Aely (1972) a El aneb Poslední kniha (El, ou le dernier Livre, 1973). Tento cyklus spolu snásledujícím třídílným cyklem ze sedmdesátých let, nazvaným Kniha podobností — Kniha podobností (Le Livre des Ressemblances, 1976), Tušení Poušť (Le Soupçon le Désert, 1978) a Nesmazatelné Nepostřehnutelné (L’Ineffaçable l’Inapperçu, 1980) — bývá považován za vrchol jeho díla a Jabčs sám označil těchto deset knih za jediný celek. Vosmdesátých letech vydává ještě třetí cyklus o čtyřech dílech, nazvaný Kniha mezí: Podvratná knížka mimo podezření (Le petit Livre de la subversion hors de soupçon, 1982), Kniha dialogu (Le Livre du Dialogue, 1984), Cesta (Le Parcours, 1985) a Kniha rozdělení (Le Livre du Partage, 1987). Všechny tyto knihy vyšly v nakladatelství Gallimard. Mimo to vydal Jabčs desítky dalších textů, rozhovorů a básní i u dalších pařížských nakladatelů. Básník Edmond Jabčs zemřel v Paříži v roce 1991.

V českém jazyce jsme se mohli s Edmondem Jabčsem seznámit nejprve zprostředkovaně, v eseji Jacquese Derridy „Edmond Jabčs a otázka knihy" z knihy L’écriture et la différence, jehož český překlad vydalo slovenské nakladatelství Archa ve výboru z Jacquesa Derridy Texty k dekonstrukci (uspořádal apřeložil Miroslav Petříček jr.).

Roku 1999 vydalo nakladatelství Sefer reprezentativní výbor z Jabčsova díla, který uspořádal pro překlad do cizího jazyka sám autor v nakladatelství Gallimard a který do češtiny přeložila Helena Beguivinová. Obsahuje ukázky ze všech výše zmíněných titulů, vydaných nakladatelstvím Gallimard, a několik Jabčsových doprovodných textů. A konečně jsou tu první dva svazky cyklu Knihy otázek, vydané pod tímto titulem nakladatelstvím Argo v roce 2000.

Kniha otázek Edmonda Jabčse je kniha bytostně nejednoznačná. (Mnohoznačnost vsobě skrývá již titul — označuje celý cyklus, nebo jeho první knihu? Odkazuje šest knih tohoto cyklu k té první, emblematické, nebo je naopak ta jádrem a východiskem, kořenem, z něhož rostou ostatní?) Nejednoznačnost se týká žánrového zařazení tohoto díla, jež se nějakému jednoduchému určení prostě vzpírá. Jacques Derrida píše, že Kniha otázek je báseň, „básnická revoluce našeho věku", zpěv, křik, který zpívá. Jabčs zase v knize samotné píše: „Román o Sáře a Yukelovi vypráví skrze rozličné rozmluvy a úvahy přisouzené smyšleným rabínům o lásce zahubené lidmi a slovy. Má rozměr knihy a trpkou tvrdošíjnost bludné otázky." Pravda, nikde se tu neříká, že právě tato kniha je oním románem, ovšem některé body této charakteristiky jí odpovídají (Kniha otázek vypráví o Sáře a Yukelovi, je nesena úvahami rabínů se smyšlenými jmény, mluví o lásce i smrti, má rozměr knihy, dokonce knihy v knize a knihy o knize, a otázky se v ní tvrdošíjně navracejí jako v bludném kruhu či spirále). Ostatně, nepřímo na otázku po žánru odpovídá i další místo z knihy: „Jak mám vědět, zda píši ve verších, nebo v próze, poznamenal si rabi Elati, řídím se rytmem."

Tak jako je nesnadné určit, jedná-li se vpřípadě Knihy otázek o báseň, či román, je obtížné vyjádřit, o čem kniha „pojednává", co je jejím obsahem. Na pohled se zdá, že kniha obsahuje několik rovin, odlišených i grafickou úpravou, jakési základní pásmo textu, nebo dokonce příběhu, které je přerušované jednak aforistickými citáty, pod nimiž jsou uvedena jména (smyšlených) rabínů, jednak komentáři vytištěnými v kurzívě a oddělenými závorkami. Ovšem brzy se přesvědčíme, že tyto tři vrstvy se neustále směšují, přecházejí jedna v druhou ajsou prokládány ještě dalšími stylovými variantami nezařaditelnými do těchto tří vrstev. Například jsou tu dramatické dialogy, někdy rytmické, úsečné, složené jen zkrátkých replik, někdy obšírné, mnohomluvné, jako dialog Sáry a Yukela v oddílu Čas milenců. Některé části jsou podepsané jakožto citát ze Sářina či Yukelova deníku nebo je k nim připsán odkaz k předchozí Jabčsově knize Stavím svůj příbytek. Dokonce ani vyprávění o Sáře Schwallové a Yukelovi Serafim nenabízí nějaký souvislý příběh. Je fragmentární, místy metaforické a bylo by možné z něj zkonstruovat bezpočet různých příběhů.

Co je tedy smyslem Knihy otázek? Mohli bychom říci, ze sama otázka — otázky, cesta či bloudění od otázky k otázce: „Mým jménem je otázka a svobodou moje náklonnost k otázkám. Rabi Eglal." Je to cesta, kterou postupuje básník a Žid, židovský básník. Cesta ke knize, do knihy, která je jeho domovem i exilem. Nejde tu o otázku ve smyslu, v jakém ji chápe tradiční evropská filozofie, tedy jako něco, co je skryté vneproblematické, srozumitelné realitě světa, co je třeba z této zjevující se, a tedy zdánlivé neproblematičnosti vyprostit, odkrýt, vyvést na světlo, vysvětlit. V Jabčsově knize, v jeho psaní, je otázka tím, co artikuluje smysl našeho světa: „Vědění je kladení otázek." Je to věčná otázka Žida, údělu Žida, který vyjadřuje úděl všech jako vzrcadle, ve zvětšovacím skle knihy: „Vybral sis, říkával rabi Eloda, a nyní jsi vydán na milost a nemilost své volbě. Ale zvolil sis, že budeš Židem?" Podobná otázka, otázka po našem místě v knize života, zaznívá vuších každého z nás.

 

Čestmír Pelikán

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker