Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


obsah

K poznání literárního života severní Moravy a Slezska konce druhého tisíciletí

Iva Málková, Svatava Urbanová a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945-2000).

Olomouc, Votobia 2001.

Typickým znakem současnosti, charakteristické mimo jiné i gigantickou informační explozí, je logická snaha vypořádat se s novými jevy jejich registrací a popisem. K tomuto účelu se nad jiné lépe hodí slovníky, lexikony, tezaury, encyklopedie a jim podobná literatura. Jejich předností je obvykle relativní tematická sevřenost, nedostatkem, s nímž však nelze pranic dělat, jenom jej vzít na vědomí jakožto objektivní realitu, beznadějný, předem prohraný zápas s očividným stárnutím textu. Už než se totiž takové dílo dostane ke svému uživateli, zestárne, zřídne, zděraví. A to tím rychleji, čím těsněji heslář přiléhá k době svého vzniku, čím časově bližší realitu reflektuje. Fixací se mění v dobový dokument, kamínek v mozaice poznání jistých kvalit jisté epochy, protože nikdy není nic tak proměnné jako fakt ve své bezprostřednosti a zjištěných prvoplánových vztazích a nic tak obmyslné jako vazby, kontexty a motivace, jež mají povětšinou svou vlastní akceleraci, než vyjdou najevo. I v pracích tohoto typu se samozřejmě uplatňují subjektivní faktory, aby bylo možno výsledek o to silněji relativizovat: Dá se tak například vážně uvažovat o všelijakých dosazích bezděkého, nebo naopak cíleného autorského výběru, uspořádání a interpretace jednotlivých hesel apod. Vůbec se zdá, že slovníky ohrožují renomé svých autorů nezanedbatelnými riziky, jejichž představy neunesou zaječí srdce.

S těmito a jistě s celou řadou dalších podobných i zcela odlišných rizik se při přípravě Literárního slovníku severní Moravy a Slezska (1945-2000) musel potýkat autorský kolektiv specializovaného pracoviště Ústavu pro regionální studia Ostravské univerzity. Vlastním a prvořadým předmětem studia ústavu je výzkum oblasti severovýchodní Moravy a Slezska. Ten také vyvolal nutnost systematického shromažďování historických, kulturněhistorických, literárněhistorických, biografických i jiných dat pro potřeby dalšího rozvoje a plnění dalších úkolů ústavu. Takto získaná data se po nezbytném doplnění o údaje bibliografické povahy a po revizích přeměnila postupem času ve slovníková hesla, která se rozrostla v základy budoucího slovníku. Křest stykem s veřejností si sebrané materiály hesláře odbyly ještě ve své původní internetové formě. Prototypem kompozice hesel byly zkušenosti nabyté ve spolupráci s Biografickým slovníkem Slezska a severní Moravy, vydávaným Ostravskou univerzitou postupně od roku 1993, s nímž spolupracovali také někteří členové ústavu. Již letmé srovnání s Biografickým slovníkem dává na srozuměnou, že se Literární slovník vedle přirozeně užšího tematického zaměření zjevně vymezuje jedním konkrétním, ale podstatným rysem: soustředěním na více méně otevřenou literární současnost. V maximalistické (= napadnutelné) formulaci Úvodu: “výběr osobností pouze na ty (sic! - P. H.), jejichž dílo bylo životně dovršeno, je omezující. Důraz byl proto položen na autory, kteří do literárního kontextu vstoupili po r. 1945 a svou tvorbu dále rozvíjejí”. (s. 19)

Akcent na literární regionalismus slovníku se zásadně podílel na kritériích výběru hesel. Samo územní vymezení by bylo problematické vzhledem k dějinným procesům nadobyčejné pohyblivosti hranic, ale toho si byli autoři dobře vědomi. Dotkli se této otázky i v Úvodu. Zdůraznili, že “hranice jsou pouze přibližné a pohyblivé”, ale že se přesto hodlají držet jejich geografického vyjádření jako “území, které je definováno jako české Slezsko s historickou hranicí k roku 1928”. (s. 19) Týž Úvod racionálně vysvětluje zařazení nezanedbatelného množství jmen středomoravských osobností, institucí a časopisů, především olomouckých. Vypuštění nepochybných a nezpochybnitelných vazeb Ostravy a Olomouce by rovněž dle našeho mínění ochudilo, ba poškodilo informační schopnosti slovníku, ne-li zrovna jeho relativní celistvost.

Někdejší etnická, národnostní, jazyková a náboženská pestrost regionu se změnila. Přesto však se zde dodnes literární milieu české dennodenně stýká s polským a německým. Avšak zatímco s polskou literaturou regionu se slovník vyrovnal, literatuře německé zůstal dlužen.

Literárnímu slovníku severní Moravy a Slezska (1945-2000) se dá jistě vytknout i leccos jiného: např. absenci toho či onoho hesla (Jiří Fiala, Mojmír Trávníček aj.), tiskové chyby (“po 1970 se věnuje publicistice, reportážím…” - s. 115), nepozorné zápisy cizích jmen (Wyšpiański m. správ. Wyspiański - s. 40), či dokonce i ty nejméně vítané chyby věcné (“Absolvoval gymnázium v Bruntále.” - s. 177) aj. Avšak text této intenzity propojení s mnohdy nepředvídatelně flexibilní aktuální realitou nelze umrtvit vtěsnáním do Prokrustova lože apodiktických terminologických kadlubů. A pak: Je tu ještě jeho živější alter ego, existující internetová varianta na webových stránkách Ústavu pro regionální studia Ostravské univerzity, která postupně reflektuje a aprobuje opravy, úpravy a změny a je naprosto důvěryhodným příslibem druhého, úspěšnějšího pokusu.

Petr Hora

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker