Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


Aluze 3/2011 - Recenze

Africká moudrost

Pavel Mikeš: Somálská přísloví.

Brandýs nad Labem, Dar Ibn Rushd 2011. Přeložil Pavel Mikeš.

 09_recenze.pdf

 

Pavel Mikeš: Somálská přísloví

 

Současná knižní produkce ve vztahu k Africe se v posledních letech vcelku „ne­nápadně“ rozrůstá, jakkoliv stále nemá česká čtenářská veřejnost dostatek kniž­ních titulů, z nichž by čerpala hlubší informace o kontinentu, který je jí prezentován v médiích pouze v negativním světle. I proto je třeba s radostí vítat každý další přírůstek do afrikanistické rodiny. V nedávné době vyšla takřka bez povšimnutí a bez nějaké mediální propagace vcelku nenápadná a útlá knížečka s názvem Somálská přísloví.

Autorem je Pavel Mikeš, kterého zainteresovaný čtenář zná jako editora a překladatele například knihy Moudrost Etiopie (Amharská přísloví), nebo dalších spíše popularizačních děl o Africe. Somálská přísloví však, oproti některým Mikešovým předchozím titulům, nejsou jen souborem samotných přísloví s jejich českými ekvi­valenty, ale prostřednictvím poměrně rozsáhlého úvodu jsou zároveň i sondou do somálského jazyka a kultury v širším slova smyslu.

Somálsko je široké veřejnosti známé jen jako země bez vlády, zmítaná dlouhotrvajícími konflikty, pirátstvím a terorismem. Somálská společnost je přitom velmi svérázná a  specifická, což vychází z historických a socio­-ekonomických, jakož i ekologických faktorů. Somálci byli tradičně zdatnými pastevci nomádského či polonomádského charakteru, obývající spíše sušší oblasti dnešního Somálska, Somalilandu, Džibutska, jihovýchodní Etiopie a severovýchodní Keni. Neznamená to ale, podobně jako i u řady jiných podobných společností, že by se zde nerozvíjely žádné formy kultury, naopak. Lidová slovesnost a zvláště básnická tvorba se rozvíjela především ve své ústní, nepsané podobě. Znalejší čtenářská obec si zřejmě vybaví slavnou postavu somálského boje proti britskému kolonialismu Sajjída Muhammada Abdulláha Hassana. Ústředním bodem somálského života a kultury byl velbloud, k  němuž nejenže se vztahuje řada slov a slovních spojení, ale je též součástí poezie a prózy. Velbloud je nejvíce ceněným „artiklem“ somálského každodenního života, o čemž koneckonců svědčí, jak se dozvídáme z recenzované knihy, i jedno z přísloví „Hubsiimo hal baa la siistaa“. („Za to, aby člověk věděl něco s jistotou, by dal i velbloudici.“)

Ve společnostech, které obvykle označujeme jako společnosti „tradiční“, jsou starci a stařešinové velmi uctívanými členy všech komunit a vesnic. Jsou to právě starci, kteří předávají své znalosti, včetně nejrůznějších příběhů a rodových vyprávění, na mladší generace. V této souvislosti je vhodné připomenout slavného maliského spisovatele a učence Ahmadou Hampaté Bâ, že „když v Africe zemře stařec, je to, jako když v Evropě vyhoří knihovna“. O významu starých lidí vypovídá i další somálské přísloví „Kor waayeel waa wada indho“. („Kůže starce je pokryta očima.“)

Třetím aspektem, kterého je vhodné si povšimnout, je vztah mužů a žen. Z pera nejvýznamnějšího somálského spisovatele Nuruddina Faraha známe spíše tradicionalistický pohled na ženu v tradiční klanové společnosti, která je plně odkázána na své mužské příbuzné. Skutečnost je samozřejmě mnohem komplikovanější a nelze ji, jako cokoliv jiného, paušalizovat či zjednodušovat. Somálská přísloví nabízí několik zajímavých pohledů na ženy, tím nejzajímavějším je zřejmě následující „Naag baa balaayo loo baahan yamy“. („Žena je pohromou, bez které se muž neobejde.“)

Kniha Somálská přísloví nabízí celkem šedesát devět přísloví, která čtenáři pomohou orientovat se v somálské kultuře a historii, o níž toho v našich zeměpisných šířkách mnoho nevíme. Doufejme jen, že autor využije svých znalostí somálského jazyka a kultury k tomu, aby ve svém díle nadále pokračoval. Závěrem jen dodejme, že kniha je prostoupena velkým počtem velmi zajímavých poutavých ilustrací Jaroslavy Bičovské. Seznam literatury zase nabízí reprezentativní vzorek relevantní literatury ke studiu nejen somálské kultury, ale i širších vlivů arabského a islámského světa.

 

Jan Záhořík


 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker