Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


Aluze 1/2012 - Poezie

Výpisky z memoranda

Daniel Hradecký

 02_poezie_hradecky.pdf

 

(verze květen 2012)


3

 

Přežiješ pochod smrti, nepřežiješ valčík života.

Především je tu nemoc, která otupuje smysly,

aby přiostřila smysl.

Zbývá modlení a pití – dvě činnosti,

z nichž jedna je beze smyslu.

Zbývá sáhnout si na dno a holýma rukama

se pod dno podhrábnout.

Zbývá budoucnost jako dokonalý úkryt:

Jen budoucnost nezanechává stopy.

Zbývá postoj:

 

Ani s proudem, ani proti proudu.

Důvěřovat jen neutralitě pevného břehu.

Tam se usadit, doživotně, čekat na slepotu

a tušit proud.

 

Vyslyší Bůh všechny modlitby?“

Ano… Ale někdy je odpověď ne.“

 

 

7

 

Jsou dny s vadou řeči, dny mimo provoz,

písečné dny, kdy pták mluví německy a ryba mlčí česky,

dny skličující jak nekuřácké pracoviště,

kdy město, odkud pocházíš, je nejedlé a stydí se podepsat,

sluneční hodiny na Lomské ulici se zastavily

a v Lounech tajně umírá prosinec 2006 a Emil Juliš,

v osudovém setkání se sebou samým,

v meditaci bitvou.

 

Dej do pořádku své knihy, ujasni si,

komu ležíš na srdci, komu v žaludku.

Začni žít tak, aby zachránit tě neznamenalo se zničit

a aby láska k tobě nemusela být nepříčetná,

atakdále, neboť je tady komorní konec světa,

prorok zániku se nemůže mýlit.

 

Spaseni budou sice všichni,

nikdo to ale nesmí vědět předem.

 

 

10

 

Zítřek patří hladovým, proto tě učím jíst.

Mysli po soustech a žij tak, aby všechno dopadlo nenápadně.

V pohlaví se nezdržuj, jen projdi dál:

Osud je rodu ženského a mužnost je nuda.

Žij tak, abys nemusel být vtipný.

Měj odvahu k vážnosti. Možná tě to zabije,

ale upokoj se: Každý má právo být nepřipraven.

Bojíš se, to je přirozené, protože panuje démon zábavnosti,

jenže krále je třeba zabít, nasolit a sníst,

dokud je při síle a vidí na cestu;

ve stínu osiřelého trůnu králův šašek

sám si odřeže rolničky.

 

Žij tak, abys mohl, ale nemusel být nejlepší,

tak, aby film o tobě byl němý a nevadilo to,

a ještě něco:

Miluj svou znásilněnou zemi, panen už bylo dost.

 

 

11

 

Miluj sebe a svou zemi,

kde velice pevně a velice pomalu ví o sobě stromy,

kde luna rozdává své pomatené děti jako koťata,

ale zemi, kde do měst se dá přijít pěšky a po svých z nich i odejít

a její řeky jsou tak akorát, právě na vdávání.

 

Bedlivě ve své zemi pozoruj lid.

Žije vesměs na švu mezi rubem a lícem,

na hraně drobné mince:

Nikdy nespatří pannu, nepozná orla,

a když se blíží konec a sotva začne tušit líc,

už obléká rubáš.

 

Nevadí, připomeň si, že vstupní brána k radosti

je otevřena každému. Kdo už ale stojí o to,

být jedním z každých? Proto se k bráně nedostaví nikdo,

aby zjistil, že už otevřená není.

 

Žij tak, aby ses nemusel bát otevírat

poštu, dveře, srdce, v tomto pořadí,

a aby tě starosta tvého rodného města

na ulici zdravil první.

Jde o jediné, o to, aby tvůj přístup k životu

nebyl ústupem z něj.

 

 

13

 

Měli jsme štěstí: Pohled do propasti byl v ceně.

Byla to ale odpracovaná odměna, odměna ctnosti, neboť,

na rozdíl od řemesla, v umění jde o to, co nejvíc se odchýlit od vzoru.

Byla to odměna dost problematická:

Na mostě se po tobě otáčeli a šeptali si:

Hrome, snad to není ten Dante, písař s pověstí muže,

který prošel peklo a neměl ani tolik slušnosti a taktu,

aby tam zůstal?

 

Všechno tvé zlo zůstane zde, na zemi,

v toužebném očekávání dalšího vtělení.

Všechno tvé dobro zůstane zde, na zemi,

v marném očekávání tvého návratu.

 

Sebeláska k průměrnosti je prima,

ale už tě viděli

nepříčetně zkrásnět blízkostí smrti?

 

Na nohy jsi jim nemohl pomoci,

pomoz jim aspoň na kolena.

 

 

14

 

Kdo si zřídil hospodářství,

musí se smířit s tím,

že vlci se snaží dostat dovnitř, psi ven.

 

Zločinec čerpá sílu k činu z víry,

že svědomí nepřežívá vědomí.

 

Ty ale žij tak, aby v domě tvé duše

nebyly k průzkumu jen třinácté komnaty.

 

Daniel Hradecký se narodil 21. 4. 1973 v Mostě. Vydal básnický triptych Muž v průlomu (Orpheus, 2004) a básnickou sbírku V cirkuse Calvaria (Kniha Zlín, 2009).

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker