Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


Aluze 1/2012 - Studie (komentář)

Georges Poulet (1902–1991) a jeho Metamorfózy kruhu

Čestmír Pelikán

 07_studie_komentar_poulet.pdf

 

Belgický frankofonní literární teoretik a kritik Georges Poulet se narodil v roce 1902 v městečku Chênée v jižní Belgii. Literaturu a právo vystudoval na univerzitě v Liège a v roce 1927 zde získal doktorát. Svou pedagogickou činnost zahájil koncem 20. let na univerzitě v Edinburgu; v roce 1952 se stal profesorem francouzské literatury na John Hopkins University v americkém Baltimore, kde vyučoval až do roku 1957. V roce 1958 se vrátil do Evropy a přijal místo univerzitního profesora nejprve v Curychu a poté ve francouzském Nice. Zemřel v roce 1991 v Brusselu.

V Pouletově rozsáhlé bibliografii stojí z chronologického hlediska na prvním místě čtyřsvazkový soubor studií a esejů Etudes sur le temps humain (Studie o lidském čase), který vycházel postupně v letech 1949 až 1968. (Po prvním svazku z roku 1949, jenž nese stejný název jako celá série, následovaly v roce 1952 La distance intérieure [Vnitřní distance], v roce 1964 Le point de départ [Východisko] a v roce 1968 čtvrtý díl s názvem Mesure de l’instant [Míra okamžiku]). Poulet se zde zaměřil na studium subjektivních vyjádření kategorie času v dílech vybraných francouzských autorů od doby renesance až po současnost. Celý soubor byl nově vydán v mírně přepracované podobě v letech 1989 až 1990. V roce 1961 vychází další Pouletovo významné dílo, Métamorphoses du cercle (Metamorfózy kruhu). V této knize byly shromážděný studie o proměnách metafory kruhu a koule, symbolizujících různé představy o dokonalosti, harmonii či vnitřním soustředění, a to u autorů od starého Řecka přes středověk a renesanci až po francouzské klasiky 19. století. Zvláštní zájem věnuje Poulet při několika příležitostech literatuře evropského romantismu (kromě zde publikované kapitoly z Metamorfóz kruhu lze uvést např. Trois Essais de mythologie romantique [Tři eseje o romantické mytologii] z roku 1966). Důležité místo v díle Georgese Pouleta zaujímá kniha La conscience critique (Kritické vědomí, 1971), v níž autor shrnuje svou metodu takzvané tematické kritiky. Kritické myšlení je uvědomováním si sebe sama prostřednictvím vědomí druhého, uchopováním sebe v jiném a zároveň uvědomováním si celého světa skrze identifikaci, participaci či distanci, vykonávanou tímto sebevědomím. Koincidence autorova a čtenářova vědomí, odhalování vlastního vědomí ve vědomí druhého je umožněno díky odkrývání určitých nadindividuálních témat, privilegovaných obrazů či metafor. Neopominutelnou součást Pouletova díla představují jeho monografické práce věnované Benjaminu Constantovi, Baudelairovi, Rimbaudovi či Proustovi. Poslední velkou prací je třísvazková studie La pensée indéterminée (Neurčité myšlení), vycházející v letech 1985 až 1990, v níž Poulet sleduje projevy neurčitého a neurčitelného, nejasného myšlení ve filozofických i literárních dílech autorů 17. až 20. století, a to nejen v „kanonických“ textech, ale rovněž, tak jako v případě svých předcházejících výzkumů, na rozsáhlém materiálu drobných poznámek, zápisků, deníků či korespondence.

 

Georges Poulet na sebe poprvé výrazně upozornil krátce po druhé světové válce jako významný člen takzvané ženevské školy, uznávané skupiny literárních kritiků inspirovaných především fenomenologií, do které patřili kromě Pouleta zejména Marcel Raymond, Albert Béguin, Jean Rousset, Jean-Paul Richard či Jean Starobinski. Představitelé ženevské školy vypracovali metodu takzvané tematické kritiky, tedy textové analýzy, soustředěné na konkrétní témata, u Pouleta například kategorie času a prostoru, jejichž prostřednictvím demonstrovali jednotu vnímání a vědomí autora a čtenáře. Cílem jejich kritiky bylo dospět skrze tyto univerzální motivy nejen k myšlení druhého, ale ztotožněním, sdílením či naopak v odstupu nahlédnout rovněž vědomí vlastní. Zdůrazňováním vědomí a subjektu představovala ženevská škola ve francouzské literární kritice ve své době významnou protiváhu strukturalismu.

Tematická kritika má své kořeny především ve fenomenologii a v existencialistické filozofii vědomí, ale Pouletovou inspirací byla rovněž psychoanalýza, zejména aplikovaná na zkoumání básnické imaginace, jako například ve studiích Gastona Bacheladra o živlech, snění či prostoru. Existují zjevné paralely mezi způsobem, jakým Bachelard v Poetice prostoru zkoumá různé konkrétní prostorové útvary jako dům, ulita apod., a tím, jak Poulet v Metamorfózách kruhu studuje redukované modely světa v obrazech mýdlové bubliny, krystalu či perly. Nepopiratelný vliv měly na Pouleta rovněž Bergsonovy analýzy časového vědomí. Celková koncepce jeho historických výzkumů byla ovšem značně ovlivněna především klasiky dějin idejí, jako jsou Arthur Lovejoy či Charles Du Bos.

Významným pokračovatelem Georgese Pouleta je Joseph Hillis Miller, jeho žák a později kolega na John Hopkins University. Hillis Miller dále rozvíjí Pouletův přístup a ukazuje spolu s ním, že „literární dílo není pouhým symptomem či produktem předem existujících psychologických podmínek, ale je to jedinečný prostředek, jímž spisovatel uchopuje a do jisté míry dokonce utváří sám sebe“. Velice detailní a vnímavou analýzu Pouletovy kritické metody nabízí také další z velké čtveřice amerických poststrukturalistů a dekonstruktivistů Paul de Man (původně jako „Vérité et méthode dans l’oeuvre de Georges Poulet“, Critique 25, 1969, s. 608–623; anglicky ve vlastním překladu a s mírnými úpravami jako „The Literary Self as Origin. The Works of Georges Poulet“, in: Blindness and Insight. Essays in the Rhetoric of Contemporary Criticism, New York, Oxford University Press 1971, s. 79–101). Významnou inspirací byl Georges Poulet také pro Wolfganga Isera, jednoho z hlavních představitelů kostnické školy recepční estetiky. Ve svém článku „The Reading Process: A Phenomenological Approach“ (Proces čtení: fenomenologický přístup) z roku 1972 se Iser výslovně odvolává na Pouletův text „Fenomenologie čtení“, který byl publikován v New Literary History v roce 1969: Georges Poulet v něm tvrdí, že „knihy nabývají své plné existence až u čtenáře. Je sice pravda, že se skládají z myšlenek, jež vymyslel někdo jiný, ale teprve při jejich čtení se čtenář stává subjektem, jenž je myslí“.

 

Přeložený text s názvem „Romantismus“ je šestou kapitolou knihy Metamorfózy kruhu. Celá kniha je vystavěna jako historický popis vývoje a proměny motivu kruhu v literatuře od počátků středověku po dvacáté století – proměny zpracování tohoto motivu tak představují určité východisko pro uchopení literárního vývoje, zejména v jeho filozofických a později i psychologických či obecně estetických souvislostech. Zatímco v úvodních kapitolách sleduje Poulet zobrazení kruhu (a příbuzných motivů, především bodu, tedy středu, a také koule jako prostorové realizace kruhu) jako obecného topoi, jako sdíleného a všem srozumitelného obrazu boha a světa, na němž je pozoruhodné především dialektické napětí mezi středem a obvodem nebo problematika hledání místa člověka v takto pojatém světě (kromě „Úvodu“, jde o kapitoly jako „Renesance“, „Doba Barokní“ či „Pascal“), v druhých dvou třetinách knihy (kapitoly 7–18) ukazuje Poulet individuální zpracování tohoto motivu v dílech moderních autorů (kromě jiných např. Blazac, Vigny, Nerval, Poe, Flaubert, Baudelaire, Mallarmé, Claudel, Rilke či Eliot), kde nám jedinečné pojetí obecného motivu umožňuje podle Pouleta studovat specifičnosti individuálního uměleckého vědomí a stylu. V těchto monografických kapitolách se projevuje přesun důrazu od obecných filozofických podmínek tvorby k problematice individuální psychologie. Kapitola o romantismu představuje v tomto schématu určitou zprostředkující fázi. Na motivu oddělování středu od obvodu kruhu manifestuje Poulet základní podmínku vzniku takzvané moderní literatury, to jest zrod samostatného sebevědomého a emancipovaného individua. Romantik je bytost, která sebe samotného odkrývá jako střed dění v důsledku uvědomění si neidentity s okolním světem. Z geometrické figury kruhu jako metafory uspořádání světa a zdůraznění středu jako místa existence zakládajícího principu, tj. boha, se postupně stává dynamický obraz víru, závratného rozplynutí světa ve vnitřní hloubce umělcova vědomí. Tím je už také naznačena cesta k následujícím monografickým interpretacím Nervala, Poea, Mallarméa či Rilka.


 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker