Archiv revue:
2017
2016
2015
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
 
2003
2002
2001
2000
1999
1998
Ostatní e-Přílohy
Přílohy revue
Podle
rubrik:
Poezie
Próza
Vzpomínky
Rozhovory
Grafika
Studie
Recenze
Glosář
Archiválie
CD-ROM / Audio

 

 

 

Texty - literární čtvrtletník

Potápěč - literární rozcestník

Dobrá adresa

Host

Plav

Tvar

iLiteratura

Glosy.info - malé statické tlačítko

Festival spisovatelů Praha

Estetika

Weles

Portá české literatury

 

Creative Commons License

 


Aluze 2/2012 - Poezie

Z cyklu „Mailem“ a jiné verše

Zdeněk Volf

 01_poezie_volf.pdf

 

NASVÍCENO SRDCEM

…Jindřicha Štreita



Pohledem přes slévačova záda, shrbená uprostřed železáren
v hrob… vyvolávám si tchána. Vždyť u struků těchto krav
jsem na Bruntálsku usínal, probouzeje se v krajině kohoutku.
A přesně tak v ložnici, než jsme počali manželství, měsíc první,
a čtvrtý těhotenství, sedělas nad kyticí. Zde na stáří sebe slyším
vyhrožovat: necháš-li si zvětšit prsy, dám si implantovat zuby!
A tahle paní tančící v kroměřížském blázinci, zatímco v Květné
zahradě uprošuji otce, vezmi ji ještě k sobě... Nesnímá viny
snímek kluků se sbitými samopaly vedle sovětských vojínů
přebírajících za Sovincem brambory? Nevhání záběr — na kněze
klečícího mezi slepicemi, na traktor zagarážovaný v chrámu,
na narkomany objímající se po mši — slzy do žíly?



1. 4. 2011, 08:22

Alexandře Z., sdružení Práh


Mnoháček Zgublačenko, protože prý
„mnoho zhubl“. Své milé šeptá
dle léku na žaludeční potíže Ulcosan: „Unkosanko!“
Klíč k poetice? Krchovského prohlášení
„hlídám si své šílenství v únosných mezích“
však není v jeho moci… Ani odborníků,
věčně zpřesňujících jeho diagnózu: schizofrenie,
autismus, komplikovaná osobnost?
Oproti spolupacientům z Horních Beřkovic
či Prahy-Bohnic se ale chytil „moci“ slova,
vytvářeje žalmy autisty, „psycho-eko-krimi“
glosy, vyznání k postižené dívce,
anebo kuffnerské nářečí („Ícafúco mítafúco / lakelime lúce“)
— glosolálii bláznů? Střetl jsem ho v Příchovicích
na setkání Skupiny XXVI coby Pavla Hlušičku (1969):
CO SNÍDÁ PSYCHIATR?
Psychiatr snídá chleba
s psychijátrovou paštikou.



HUDEBNĚ


Čekal bys, od lékárníka, že použije jed,
ne nůž. Ale čtu-li dobře Analýzu osudu
od Szondiho, ani ve volbě způsobu
nejsme pány. Víc záleží na dědičně
pudovém okruhu. Tráví se, střílí
paranoik. Epileptik se vrhá
z mostu, upaluje. Provaz, břitvu, meč
preferují sadisté; z jeho veršů
z Bohnic: „Nůž / tah smyčcem /
přes strunu karotidy“ — to cítí hudebně?



10. 6. 2011, 22:15

Miloši V.

Vynáší rád ze „stínu“. Kdysi spisovatele
s jejich osudy, dnes… Literární život
ve stínu Mnichova. Líbí se ti Teige, Toyen,
byl bys levicový? Obrátil ses ke křtu z dětství,
síru dštil bys z tehdejšího Akordu?
Před časem Tigrid, teď Med provází
„po vlastním osudu“ — a můžem být jen rádi,
že nám nevyhrožují: vše se změní revolucí
nebo obrácením k Bohu.



KAMENY


Nevěda, zda se dát podél Bečvy či přes les,
volil vodu, neboť byl podzim, kdy omilostňuje
i hladiny fotovoltaických elektráren v krajině.
Nelži a nebreč, reguloval dcery, dnes studující
francouzštinu, ekonomku; leč dcery, řeky, trhy
milují krize, víry, povodně. Pod Liďákem
jak v sedmi letech přeskákal po kamenech,
ale z Caffe baru ho vyhnala hudba z reproduktorů;
snesl by ještě ambient z včerejší vltavské Čajovny,
pozorněji by vnímal ze stěn, kam metastázují
metafory Jany Ullrichové, mající v patře ateliér.
I obrazy, po sedmdesátce, kameny? Doma
znovu upomíná otec, coby stolař, kam ukryl peníze
— když syn do knih, kam jinam, ne-li do dýh.



10. 9. 2011, 22:05

bratrovi


…na Hostýn? Už vykoná
pouze půst. Růži, kterou jsem
nemohl nechat u lůžka,
jsem jí dal do vody v Bečvě.



SVĚRÁK


Posloucháš bezdomovce opravovat si střechu
na chatce v zahradách. Zatím se nářadí ztrácelo z kůlny
dle potřeb, včera však zmizel svěrák, památka
na tvého otce. Přemýšlíš… než jdeš spát, hladíš psa,
přikládáš do krbu; v noci se budíš, lámeš si prsty,
ženě se svěřuješ, cos kde vzal, komu? —
Do prochladnutí choulíš se z terasy u jejich ohně!
Dosud ti nikdo nezemřel. Až letos Mojmír Trávníček.
Jiří Kolář to v kolážích vyjadřoval dírou —
ale spíš se ti zdá, teď je víc ve mně. I Galway Kinnell
to stvrdil verši jak do parte: život, když zhasne,
uléhá do nás. V zářijovém slunci, za bezvětří,
paběrkuješ u Kounic cibuli. Vtom zničehonic vítr
víří cibulovými lístky — snažíš se vskočit do víru,
náhle jsi však sám… uprostřed lánu. Po bramborách,
okurkách, česneku zve k tanci smrti i cibule?
Do petice proti tangentám a průmyslové zóně
zbývá ti dosbírat čtyřicet podpisů. Každý se vyptává,
nemůže najít občanku, manželku… Změníš-li zahradu,
směníš jen svlačec za svízel, za pcháč přesličku,
dojde ti nad studnou, u sudů na vodu, z nichž ještě zaléváš
zelí, kapustu. A zbavuje mrkev od hlíny jako od hříchů,
ve sklepě po pár dnech poznáš, co je v jablku.



13. 9. 2011, 10:30

Pavlu O.


Vrchní tvrdila: „V ateliéru není,
chodí až navečer.“ Zkusil jsem za kliku,
bylo otevřeno. Stoupal jsem po schodech,
nasával obrazy opřené o zeď nebo zavěšené,
volal, paní Ullrichová, ale byl jsem tam sám.
V tom mne prozvonila dcera… Dokončuje bakalářku
o Suzanne Renaudové, jíž poezie nakonec vzala vše,
co jí dala: „Chodba smrti musí být tak jako tak holá,“
napsala příteli do Francie. Tiše jsem vyšel.



ŽIVÝ BETLÉM

23.–31. 11. 2011


Minuta ticha — mezi rozmrazením spermií býka
a připuštěním jalovičky — za Havla. Bác, slyší žena,
dcery u oběda: v hale spadly hodiny. „I kdopak
mne to zase ruší,“ pakuji Marii s Josefem v roli
rabína. Píšu-li, ani to nemusím hrát, bráním se u ohně
nad svařákem. K půlnoci… na shozených šatech
tančíme jako na kostech. I pod sněhem, prozrazeni
světlicemi, vytrháme proti sobě plevel.



26. 1.

„syrový čerstvě zabitý sníh“

J. Hanzlík


V noci jsem se vzbudil: o svém Kryštůfkovi, Lence
psal dříve, než se narodili. A že jsme ani na okamžik
neztráceli ze zřítelnic „hořící / květinu věže“ dvacet let
před 11. zářím. Jenže co s tím světelným bodem cigarety v dáli,
pohybujícím se „jako chladné jidášovské rty“, co se slovy
„a přece jsem to já a jdu tě…“ Vešel jsem k němu skrze Úzkost,
v maturitním roce, ve škole se však neučí, že pokud veršům
nerozumíme, ale líbí se nám, jsme v požehnaném stavu —
Básník vypravěč, nejen v metafoře, i v rýmech („růže / úžeh“;
„slovům / olovům“), jenž snad nejvíc rozuměl řeči mrtvých dětí.
Dějinné přesile vzdoroval biblickými symboly, žel postupně
i úlitbami, ale jeho prvotina Lampa patřila k majákům
šedesátých let. Říkávám dcerám, v jeho poezii je obětován páv.




Zdeněk Volf se narodil 30. června 1957 ve Valašském Meziříčí. Absolvoval SZTŠ (obor veterinární) v Kroměříži. Pracoval jako nákupčí dobytka na jatkách v Kroměříži, jako inseminační technik na Bruntálsku a nyní jako soukromý inseminátor v okrese Brno-venkov v okolí Mohyly míru. Žije v ústraní v Brně-Tuřanech. Je zastoupen v řadě sborníků a hojně publikuje časopisecky. Vydal básnické sbírky Řetězy a ptáci (1999), K svému (1999), Stahy (2003), A mrvě prsteny (2007), soubor zamyšlení Srdcář (2008) a uspořádal antologii poezie Chlévská lyrika (2010).

 

 

 

NOVINKY

Aluze 3/2016

Nové číslo Aluze je na světě. Chcete-li ho v tištěné podobě, napište si o něj na redakce@aluze.cz, rádi Vám ho zašleme.

Večer Aluze v Knihovně Václava Havla

V úterý 25. 10. se bude v Knihovně VH povídat s Aluzí o Aluzi, přijďte si poslechnout autory Biancu Bellovou, Irenu Douskovou, Michala Šandu, Jáchyma Topola, ale také Jiřího Hrabala a Davida Jirsu v povídání o tom, jak to s naší revuí bylo, je a bude.

Úterý 25. 10., 19–21 h
Knihovna Václava Havla
Ostrovní 13, Praha 1

Aluze 1–2/2016
Milí čtenáři,
v červenci vyšlo dvojčíslo Aluze. Máte-li zájem, napište nám o výtisk na mail redakce@aluze.cz, případně si počkejte na podzim, kdy bude na našem webu volně ke stažení ve formátu PDF.


Aluze 2/2015
Vážení čtenáři,
druhé číslo loňského roku vyšlo krátce před Vánoci. V případě zájmu o tištěnou verzi nás neváhejte zkontaktovat na redakce@aluze.cz.


Aluze 1/2015
Vážení čtenáři,
Aluze se po téměř osmi letech vrací v tištěné podobě. V rubrice archiv naleznete pdf verzi č. 1/2015, další čísla budeme doplňovat vždy několik měsíců po vydání. Tištěnou verzi revue naleznete v některých knihovnách, případně si o ni můžete napsat na adresu redakce@aluze.cz.
David Jirsa

 

 

 

 

 nahoru    úvodní strana    kontakt    nová aktualita    webmail


ALUZE | Revue pro literaturu, filozofii a jiné (© 1998 - 2008) | ISSN 1803-3784



   webmaster: kotrla.com

Počet návštěvníků od 5. 12. 2001: CNW:Counter CNW:Tracker